|
|
Sociální zemědělství v praxi
Konečná, Klára
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálního zemědělství v ČR a v Evropě, a přiblížením fungování sociálního zemědělství v praxi na vybraném subjektu. Bakalář-ská práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části byla vypracovaná lite-rární rešerše na uvedené téma a v praktické části bylo pomocí metody terénního šetření, polostrukturovaného rozhovoru a SWOT analýzy podrobně popsáno a zhodnoceno fungování sociální farmy Květná Zahrada z.ú. Při SWOT analýze byla identifikována převaha silných stránek, které může farma využít pro naplnění příleži-tostí, a následné výstupy SWOT analýzy, polostandardizovaného rozhovoru a terénního šetření a potvrdily efektivní fungování farmy Květná Zahrada v konceptu sociálního zemědělství v ČR.
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Havlíčková, Adéla ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Zabývá se akceptací zrakového postižení v produktivním věku, přičemž se konkrétně zabývá získaným zrakovým postižením. Teoretická část vymezuje zrakové postižení vrozené a získané, dále obsahuje nejčastější příčiny zrakového postižení, jeho důsledky a s tím spjaté psychické změny, dále popisuje možnosti úspěšné akceptace ve formě zahraniční studie, a nakonec se zabývá možnostmi sociální rehabilitací a jejími formami. Cílem šetření je popsat, jak lidé reflektují svůj proces přijetí ztráty zraku a jaké oblasti tuto akceptaci ovlivnily a jaké jsou rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním ve vztahu k jejich osobnostním rysům. Pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi respondenty se ukázalo, že nejzásadnější byla pro respondenty změna myšlení a motivace ke zvládnutí krizové situace. Dále se ukázalo, že velký vliv na proces akceptace má sledování vlastního pokroku v oblasti soběstačnosti a podpora okolí. Nemalou roli také hrála profesionální podpora a pomoc. Dále bylo možné sledovat odlišnosti v prožívání ztráty náhlé a postupné. Výsledky byly porovnávány se zahraniční studií a s odbornými zdroji uvedenými v teoretické části. Data byla analyzována pomocí softwaru MAXQDA. KLÍČOVÁ SLOVA Zrakové postižení,...
|
|
|
Etická dilemata sociálního pracovníka při práci u osob bez přístřeší
BUREŠOVÁ, Nicola
Diplomová práce řeší téma etiky v sociální práci ve službě sociální rehabilitace, která pomáhá osobám nacházející se na okraji společnosti, a jsou ohroženy sociálním vyloučením. V teoretické části nalezneme stručný popis problematiky bezdomovectví a služeb, které této cílové skupině pomáhají, Následuje popis významu etiky v sociální práci. V další části je práce věnována výstupům, které byly vyhodnoceny na základě hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, která byly provedeny s pracovnicemi konkrétního zařízení. Čtenář se díky čtení této práce může blíže seznámit s nejčastějšími etickými dilematy pracovníků, které vznikají v přímé práci s klientem. Jedno konkrétní dilema bylo vybráno k rozboru a následně bylo rozebráno pomocí utilitarismu a deontologie.
|
|
| |
|
|
Koordinovaná rehabilitace v domově pro seniory
ZATLOUKALOVÁ, Taťána
Diplomová práce pojednává o využívání koordinované rehabilitace v domově pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zjistit možnosti a limity poskytování koordinované rehabilitace v domově pro seniory z pohledu členů multidisciplinárního týmu. V teoretické části práce byly definovány základní pojmy. V praktické části byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka: Jak členové multidisciplinárního týmu vnímají poskytování koordinované rehabilitace v domově pro seniory? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí prvků zakotvené teorie. Výzkumný soubor složený z 8 informantů byl vybrán prostřednictvím záměrného výběru a technikou účelového výběru. Výzkum ukázal, že dotazovaní pracovníci sociálního úseku mají povědomí o koordinované rehabilitaci, na rozdíl od pracovníků zdravotního a pečovatelského úseku, kteří ji vnímají jen jako léčebnou rehabilitaci. Po objasnění pojmu i tito pracovníci dokázali vyjmenovat a zařadit aktivity do jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Z výzkumu lze usuzovat, že informanti vnímají jako možnosti pro poskytování koordinované rehabilitace zkvalitnění péče, zajištění komplexní péče, efektivní spolupráci multidisciplinárního týmu, předávání kompletních informací o klientech, zajištění odborníků, vzdělání a rozšíření nabídky aktivit a terapií. Jako limity poskytování koordinované rehabilitace informanti vnímají absenci legislativního vymezení, které zapříčiňuje neinformovanost personálu o tomto konceptu, chybějící finanční prostředky a metodické postupy k provádění koordinované rehabilitace, pak neochotu ke spolupráci, přetěžování pracovníků, nedostatek času a odborného personálu. Výsledky výzkumu budou sloužit jako podklad pro zkvalitnění poskytované péče s využitím konceptu koordinované rehabilitace ve vybraném domově pro seniory.
|
|
|
Sociální rehabilitace pro rodiny s dětmi
MAREŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá sociální rehabilitací, která má pomoci rodinám, které nezvládají péči o své dítě. První část popisuje, co je rodina, a různé definice rodiny, její funkce a poruchy rodičovství. Druhá část se zabývá posouzením funkčnosti rodiny. Třetí část popisuje sociální rehabilitaci a její cíle, formy a cílové skupiny v neposlední řadě sanaci rodiny.
|
|
|
Arteterapie v rámci koordinované rehabilitace
BARTŮŠEK, Petr
Tato diplomová práce se zabývá problematikou koordinované rehabilitace a problematikou arteterapie jakožto její složkou. Koordinovaná rehabilitace představuje vzájemně provázaný proces léčebné, pedagogické, pracovní a sociální rehabilitace, jehož hlavním cílem je minimalizovat důsledky, které vycházejí z postižení jedince. Arteterapie je terapeutický, potažmo kultivační proces využívající k působení na klienta psychologických a výtvarných prostředků. Úspěšná rehabilitace spočívá ve včasném, plynulém a koordinovaném úsilí o co nejrychlejší a nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do obvyklých aktivit života. Tohoto cíle může dosáhnout i zapojením arteterapeutického působení. Teoretická část se skládá ze dvou základních kapitol. První kapitola se věnuje pojmu koordinované rehabilitace a její teoretické rovině. Podkapitoly se zabývají historií koordinované rehabilitace, mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví, dále tématy jako jsou zdravotní postižení, klasifikace zdravotního postižení, multidisciplinární tým až po zdravotní, sociální a pracovní rehabilitaci. Druhá kapitola popisuje arteterapii a její teoretickému vymezení. Následně je arteterapie popsána z pohledu složek koordinované rehabilitace a její koncepcí či právnímu vymezení. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak může arteterapie v systému koordinované rehabilitace přispět ke zdárné rehabilitaci klienta. Pro empirickou část byla vybrána kvalitativní metoda výzkumu. Tento typ výzkumu byl vybrán vzhledem k omezenému množství komunikačních partnerů a za účelem získání nových poznatků u výše zmíněných disciplín. Získané výsledky mohou sloužit pro tvorbu nástroje pro zpětnou vazbu ve zkoumaném zařízení, které může být následně využito pro zvyšování kvality poskytované péče. Tato diplomová práce může být dále využita jako zdroj informací pro budoucí klienty a jejich rodiny.
|
|
|
Metoda sociální rehabilitace v Dětském centru Jihočeského kraje ve Strakonicích
HROMÁDKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na metodu sociální rehabilitaci v Dětském centrum Jihočeského kraje, o.p.s. ve Strakonicích. Práce se dále zabývá metodami této sociální služby. Cílem výzkumu bylo zjistit úspěšnost sociální rehabilitace Dětského centra Jihočeského kraje, o.p.s., kde byl uskutečněn výzkum a jestli v rámci tohoto zařízení existuje přesah následné péče po jejím ukončení.
|
|
| |
|
|
Adaptace klientů Domova Pod Lipami v chráněném bydlení
Svrčková, Jana ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípa, Miroslav (oponent)
Chráněné bydlení je pobytová služba určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby při obstarávání základních denních aktivit. Smyslem chráněného bydlení je umožnit lidem s postižením žít život, který se co nejvíce podobá životu jejich plně soběstačných vrstevníků a je určena klientům, kteří by jinak museli žít v ústavní péči. Podstatou chráněného bydlení je sociální rehabilitace jedince a je postavena na principech základních práv a svobod člověka a vychází z myšlenky, že zdravotní omezení má mít co nejmenší možný vliv na plnohodnotné začlenění jedince do společnosti. Tato práce se snaží nahlédnout na problematiku chráněného bydlení v praxi konkrétního ústavu sociálních služeb, Domova Pod Lipami, a to i z pohledu samotných klientů. Práce je věnována procesu, kterým prošli pracovníci a klienti Domova Pod Lipami při zavádění sociální služby Chráněné bydlení. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali samotní klienti tuto změnu hodnotí jako přínosnou a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.